Rozhovor s Jindrou Kantorem, tandempilotem, majitelem paraškoly KANTOR na letišti v Mladé Boleslavi
* STRACH JE ZLODĚJ SNŮ *
Pojem „tandemový seskok“ je již dnes známý, nebudeme se tedy bavit o tom co to tandem je, ale o tom že „Kantor dělá tandemy trochu jinak“. Stejně bych tě v úvodu poprosila, dokážeš jednou větou říci, co děláš? Co to tedy tandemové seskoky jsou?
Klidně můžeme říci, že tandemový seskok je cesta letadlem nahoru do 4km a pak volným pádem a na padáku dolů. Tandemový seskok je nejjednodušší způsob jak si vyzkoušet jaké to je padat volným pádem, tandemový seskok je ochutnávka parašutismu, tandemový seskok je první úloha pokračovacího výcviku AFF (zrychlený výcvik volných pádů), tandemový seskok je hlavně velká legrace. U nás tedy určitě…
Vím, že parašutismus je tvůj koníček od sedmnácti let, jak tě ale napadlo specializovat se právě na tandemové seskoky? Vždyť když jsi s tandemy v roce 1998 začínal, byl jsi v České republice teprve devátým tandempilotem a nikdo netušil, zda veřejnost bude mít o něco takového zájem.
V devadesátých letech se všechno tak nějak zrychlilo. Vznikl WWW svět, DVDčka, GSM mobilní sítě a každý chtěl mít něco extra. Místo sportů přišly do módy extrémní sporty, místo her extrémní hry. Adrenalin se začal skloňovat ve všech pádech. Také jsem asi chtěl něco extra a tak jsem odletěl do Austrálie. Původně jsem myslel, že budu skákat kameru, tak jako doma, ale najednou jsem zjistil, že na každém letišti běží komerčně převážně tandemové seskoky. Začal jsem tedy jako balič tandemových padáků. Pak jsem i skákal kameru tandemům a pochopil jsem, že tandempilot musí být hlavně šoumen, skvělý bavič, pak je teprve tandem velká pohoda a legrace a pasažér si ho užívá. A nadšený zákazník, to je nejlepší reklama. Austrálie je taková Mekka parašutismu, co se tam vymyslí, začne se následně používat po celém světě. Na to jsem vsázel a tak jsem po návratu do Čech začal přemlouvat kamarády parašutisty, aby si udělali tandemovou licenci, že začneme podnikat. Ale protože jsem nikoho nepřesvědčil rozhodl jsem se, že do toho půjdu sám a udělal si licenci. Půjčil jsem si peníze na první padák, domluvil se s kamarádem parašutistou Honzou Kottnauerem jako kameramanem a v roce 1998 jsme začali provozovat tandemové seskoky komerčně. A spolupracujeme dodnes. Nyní má firma za sebou zhruba 9 tisíc tandemových seskoků, zaměstnávám pět tandempilotů a další personál, mám osm padákových kompletů a jedno letadlo. A do Austrálie jsem se pak ještě třikrát vrátil, jako tandempilot, sbírat zkušenosti a pro další novinky.
Krása, zní to skoro jako happy end, ale co finanční krize, všichni si stěžují na menší obraty, myslíš, že lidé budou mít peníze na zábavu?
Myslím si, že pojem „finanční krize“ je až příliš medializován a spousta lidí si tak může myslet, že je to ještě horší a tak začnou víc šetřit. Tím tomu ale nijak nepomůžou, vlastně naopak. Všichni jsme pod velikým tlakem, budeme si více vybírat, za co své peníze utratíme, možná naši zákazníci přestanou využívat služby dealerů nebo agentur, kde může být cena vyšší a najdou si cestu přímo k provozovateli, třeba k nám. A my jsme tu od toho, abychom lidem dělali radost, bavili je a plnili jejich sny. Od letošního roku začínáme jako první nabízet tzv. „Basic tandemy“. Je to cesta jak si z letadla skočit za méně peněz, i když z menší výšky. Jsem si ale jistý, že ten kdo nikdy o seskoku neuvažoval, protože samotné létání letadlem je pro něj příšerný zážitek, ten nepřijde skákat ani, kdyby byl kurs koruny sebevýhodnější a politická či ekonomická situace sebelepší.
Vraťme se ještě k Austrálii, říkal´s že tam se dělají tandemové seskoky jinak, jak jsi to myslel? Vždyť přece tandemový seskok bude pořád jen tandemový seskok, nebo se pletu?
Je velký rozdíl v přístupu k lidem, k zákazníkům. Tím nemyslím jen mezi námi a Austrálií, ale mezi kontinenty vůbec. V USA byly provedeny vůbec první pokusy o tandemy, v polovině osmdesátých let na Floridě, a dodnes, pokud to chtějí dělat komerčně, musí to všelijak maskovat. Také proto je tam tandem považován za první úlohu výcviku AFF, je to seskok seznamovací, zájemce je brán jako budoucí parašutista a je nazýván „studentem“ nikoliv „pasažérem“ jak je tomu u nás. Proto je také před seskokem patřičně vyškolen, zastrašen výběrem možných krizových situací a jejich následným řešením. Student je pro seskok vybaven koženou kuklou nebo přilbou (takže na fotografiích všichni vypadají úplně stejně), výškoměrem, kombinézou a student je připravován, že sám také otvírá hlavní padák. Nakonec to po něm nikdo raději nechce, ale co kdyby… A úplným opakem jsou tandemy na úplně opačné straně Zeměkoule, v Austrálii a na Novém Zélandu. Tandemy jsou tady atrakcí převážně pro turisty. Až 80% provedených seskoků je s cizinci. Příprava na seskok může probíhat třeba až v autobuse cestou z místa doskoku na letiště. Pasažér je „zákazník“ a na seskok dostane jen brýle a postroj. Seskoky jen v kraťasech, tričku a naboso jsou na každodenním pořádku. Zákazník je během přípravy veden tak, aby se hlavně usmíval, hodně křičel a seskok si náležitě užil.
Takže v Austrálii je tandem legrace a v Americe je to nuda?
To je hodně přitažené za vlasy, spíš bych řekl, že v Austrálii je to hodně o legraci, a spoustě seskoků. Zákazníky moc nezatěžují a nezdržují s pozemní přípravou, taková fabrika, sám jsem tam skákal a s tímhle jsem měl problém. V Americe to zase berou asi moc vážně a s před seskokovým školením to přehánějí, tam jsem sice neskákal, ale jako distributor a Tandem Examiner (instruktor který školí nové tandempiloty) společnosti STRONG z USA jsem s tamními poměry blízce seznámen. Mým přítelem je Ted Strong, připravoval jsem pro něj nějaké úpravy na konstrukci jeho padáků, a něco málo o metodice v krizových situacích. Hodně jsme mluvili právě o tom rozdílu v přístupu a on říkal, že v USA se klade největší důraz na bezpečnost. A tak že to také zůstane. Moc ho mrzelo, že jsem mu nemohl dodat žádné své tandemové fotografie na jeho firemní kalendář.
Proč chtěl fotografie právě od tebe?
Protože tu máme hezký holky a protože mám v archivu spoustu fotografií s krásnými úsměvy. Z těch lidí vyzařuje pohoda, je vidět že si to užívají, nejsou ve stresu, žádný strach… A protože používám jeho padákový systém STRONG, chtěl je do kalendáře. Ale protože na seskok nepoužívám pro pasažéry kukly nebo přilby, jak jsem v Austrálii zjistil, je to zbytečné, fotografie nejdou v USA použít. Pokud se musí přísně vyžadovat nějaká jejich pravidla, nemohou na svých propagačních materiálech mít takovou „divočinu“. Snažím se jít takovou zlatou střední cestou. Bezpečnost je na prvním místě, ale pasažér se musí dobře pobavit.
Viděla jsem na vašich stránkách fotografie nejen bez přilby…
A o tom to právě je. Tandemový seskok je bezpečný třeba i úplně bez oblečení! Pokud někdo touží po tom vyzkoušet si chladivý 200km/hod vítr na vlastní kůži po celém těle, proč ne. My jsme pro každou legraci. Možná proto nás často vyhledávají známé osobnosti. Přestože děláme hodně seskoků, stále si zachováváme individuální přístup, takovou tu rodinnou a přátelskou atmosféru. Lidi se k nám hodně vracejí. Na letišti jsme sami, letadlo (Cessnu 206) máme vlastní, takže žádné dohadování o pořadí v pronajatém letadle. Letadlo máme pro tři tandemy, má velká okna, která zaručují skutečně krásný výhled. Létáme do 4km, takže rozhled je naprosto úžasný, třeba na Český ráj. Pasažéři přijíždějí na seskok postupně, takže my tak máme pro každého spoustu času. Troufám si říct, že po jedenácti letech už vím co a jak dělat a už vím jak by mělo provozování tandemových seskoků vypadat.
Chystáte pro letošní sezónu zase nějakou novinku?
Určitě, hned několik, ale neprozradím, musíš se zase přijít podívat…
KONTAKT:
Paraškola KANTOR – Tandemové seskoky - letiště Mladá Boleslav
Jindřich Kantor
jednatel společnosti
Kantor AIR s.r.o.
Na Pěkné vyhlídce 4
162 00 Praha 6
tel.: +420 233 343 443
mob.: +420 603 456 227
info@padaky.cz
Internet: www.tandemove-seskoky-kantor.cz
